Letošní sezona českým skokanům nevychází. Ve Světovém poháru dokázali bodovat pouze v předvánočním klání v Engelbergu, na MS v letech nepostoupil nikdo do elitní třicítky a na Turné čtyř můstků bylo nejlepším českým zápisem celkové 49. místo Viktora Poláška. Po skončení německo-rakouského seriálu jsme se spojili s trenérem české reprezentace Františkem Vaculíkem, který ohodnotil momentální stav a nastínil plány pro další týdny.
[b]Jak byste zhodnotil dosavadní průběh sezony?[/b]
Sezona je pro nás hořká, je to těžký. Hlavně pro hlavu, a to nejen pro závodníky, ale i nás trenéry. Pořád hledáme tu správnou cestu, jak udělat další kroky, abychom se mohli v sezoně dál zlepšit. Dobré to není, to víme všichni. Flintu do žita ale neházíme, makáme dál na tom, co jsme si stanovili na jaře a musíme teď být trpěliví. Na některé věci je ale samozřejmě reagovat individuálně.
[b]Před sezonou jste říkal, že postupy do závodů půjdou automaticky a bude se bojovat o body, co se zvrtlo?[/b]
Ono pak stačí málo. Když vezmu Bischofshofen u Poldy, kdy hrozně zpozdil skok – stačí dělat malé chyby a v dnešní konkurenci je to těžší a těžší. Myslím, že kluci na to mají a někdy to v létě i ukazovali, teď je to jako na houpačce, jednou ano, jednou ne.
[b]Opticky vypadají skoky hůř, než v předchozích letech. Hraje roli nezvyk na nový systém, nebo jaké jsou hlavní problémy?[/b]
Já si myslím, že to tím může být. Ony u většího výtlaku bývají chyby, kdy vám trošku ujede vršek a kdy vás to třeba podjede. Jde o detaily, dnes musí dělat člověk skoky na 100 %. Když vám do této techniky ty detaily utečou, tak je to hned o dost horší.
[b]Nemůže být problém i v materiálu?[/b]
Samozřejmě jsou některé věci, které si teď vyzkoušet nemůžeme. Všímáme si, jak skáčou ostatní a i s jinými trenéry se o tom bavíme – co je vlastně výtlak a proč ho dělat, jak tomu přizpůsobit materiál. Možná jsme udělali chybu s délkou lyží, do budoucna to bude chtít asi o trochu kratší. Pak bychom se dostali víc do rotace a mohli se dostat na vzduchový polštář a víc klouzat. Teď nás lyže za hranou trošku brzdí. Vše se odvíjí od techniky a od momentálního fyzického stavu závodníků, je tam spousta faktorů.
[b]Několikrát jste použil slovo „výtlak“, co si má pod tímto termínem představit laik?[/b]
Je to maximální zatlačení do podložky, samozřejmě je potřeba, aby se tlačilo do podložky tak, aby vám neutíkala kolena a zůstal tam vršek. Hrana vás pak spíš vystřelí – k tomu je potřeba využít nájezdového postavení a nejen „skákat“, což nám v tuto chvíli trochu chybí.
[b]Mluvil jste o hledání cesty pro záchranu sezony, jaké jsou tedy plány pro další dny a týdny?[/b]
Teď ještě pojedeme Neustadt s Viktorem a Čestmírem a potom se připravíme na závody v Zakopanem, protože tam jsme letos třikrát trénovali a kluci ten můstek dobře znají. Tam by měli jet s čistší hlavou a chceme postavit i družstvo. Ale pak musíme udělat kroky ke zlepšení, do Lahti stoprocentně nepojedeme a budeme trénovat. Jestli pak pojedeme dál Willingen a další Světové poháry, to se ještě uvidí. Něco ale určitě vynecháme.
[b]Jaký je stav Romana Koudelky a kdy se vrátí?[/b]
Aktuálně od něj mám zprávu, že bude skákat v Harrachově. Samozřejmě to ještě bude o komunikaci, jak si bude věřit, a zdá má smysl ho teď ještě na Světový pohár posílat. Uvidíme asi na konci tohoto týdne, jak se bude cítit na můstku hlavně s ohledem na koleno. Teď je těžké mluvit dál do budoucnosti, nechceme riskovat, že by se na SP kvůli kolenu trápil a hlava by pak šla dolů.
[b]Přibližně před rokem došlo z výkonnostních důvodů k odvolání Davida Jiroutka, cítíte nyní i přes horší výsledky podporu?[/b]
Myslím, že v tuto chvíli podporu úseku máme. Stát se to samozřejmě může, u reprezentačního družstva se počítá s tím, že budou výsledky. Uvidíme, jak se úsek rozhodne a zda dostanu důvěru. Smlouvu mám každopádně do konce sezony.
Děkujeme za rozhovor a přejeme lepší výsledky v týdnech budoucích!
[i][b]Foto: František Vaculík [/b](autor: Jan Baier)[/i]
