Norové, ten „tým v krizi“, vypráskal na mamutím můstku v Oberstdorfu neporazitelné Rakušany. A s nimi se spojil i zbytek světa. Po dlouhých týdnech přišlo osvěžení, žádný Rakušan na stupních vítězů. Nadchází nevyhnutelný zánik rakouské impéria? Životnost jako habsburská monarchie mít určitě nebude, ale tahle hvězda ještě zdaleka nevyplácala veškeré palivo. I když jednou dojít musí.
Aby Rakušanům došla kouzla, to snad ani není možné. Není ale vyloučené, že se může rychlovlak občas zadrhnout a občas mu zamrznou „kompjútry“ jak Pendolinu. Podobný výpadek nastal zcela nečekaně, v okamžiku gradující formy. Vítězství, vítězství, tucet vítězství. A najednou střih a Rakušané nestačí koulet očima. Jakoby naráz rakouským orlům někdo před závodem přistřihl křidélka.
Pozornost jen kvůli pokusu
Andrease Koflera si kamera všímala jen kvůli zajímavému pokusu, kdy mu zkušebně připnuli k hrudi měřič tepové frekvence. V dolním rohu obrazovky pak poblikávalo červené srdce s ukazatelem aktuální hodnoty. Pokusný králíček, potýkající se v posledních měsících s nestabilní formou, natepal v období mezi odrazem z hrany mamutu a přistáním po osm sekund dlouhém letu hodnoty 171-178. Ještě že podobný přístroj neinstalovali pod bundu rakouskému trenérovi, to by po konci závodu teprve byly hodnoty.
Alexander Pointner měl v Oberstdorfu na své poměry extrémně moc práce. Hecovat neletce typu Wolfgang Loitzl a pozvedat mysl i velkým pánům letcům. Martin Koch, který si na mamutu dokáže zpravit chuť i během absence formy, což předvedl druhým místem při SP na Kulmu, neprolétl ani do první desítky. Největší trable ale nastaly u někoho, kdo měl naopak závodem projít hladce jako nůž margarínem.
Psychika zrádnější než chřipka?
Aktuální lídr Světového poháru Gregor Schlierenzauer nejenže ztratil v jediném závodě hned dvě série neporanitelnosti, ale svým chování ztratil u mnohých i punc velikána. Jako šestnáctiletý výrostek si musel u skokanské veřejnosti pracně budovat pověst skokanského talentu, který své geny dokáže prodat. Po dvou letech se mu to ziskem několika cenných úspěchů téměř povedlo. Málokdo nesmekal nad jeho výkony, negativní slova zazněla na jeho účet málokdy.
Ale po Oberstdorfu se zase mluví jinak. Svět se opět dělí na dva tábory. Schlierenzauer je znovu milován i nenáviděn. Ne kvůli výkonům – kvůli svému chování. První kolo sobotního závodu vyšlo devatenáctiletému Rakušanovi mizerně. Na Harri Olliho ztratil „neporazitelný letec“ rovných dvacet metrů. A hned se projevil jeden zlozvyk. Snad jediný zlozvyk, který ale stojí za to. Cítil se naprosto ukřivděný, tušil ublížení na své osobě, všem jasně předváděl svým výrazem, jak moc je vším popuzen a maximálně znechucen.
Pointner si Schlierenzauera zavolal o pauze mezi závodními koly do buňky a promlouval mu do duše. Špehující kamera zachytila „kantora“, kázajícího zlobivému žáčkovi. A žáček pak pobouřeně vychází ven, naštvaný výraz nemizí ani na můstku. V kabině sedí odříznut od všech, myslí létají blesky a probleskují až ven z očí. Žárem málem roztavil objektiv kamer. Pointner to se svými hochy občas vážně nemá lehké. Ale kompenzace v podobě dalších úspěchů, které zase nevyhnutelně přijdou, všechno zase vymažou. Až do doby, kdy se rychlovlak zase na chvíli zarazí a kolotoč nastane nanovo. Každopádně Pointnerovy cholerické reakce nikdy neomrzí.
Foto: Gregor Schlierenzauer (zdroj: skijumping.pl)
