Minulá sezona se mimo jiného nesla také ve znamení progresu nizozemského skoku na lyžích. Body ve Světovém poháru pravidelně sbírala Wendy Vuik a dílčí úspěchy zaznamenali i muži, když se ve třech dostali na body v Kontinentálním poháru. Jedním z nich byl i Oldrik van der Aalst, který společně s Wendy Vuik poodhalili situaci nizozemského skoku na lyžích.
Základna nizozemského skoku rozšiřována z řad sjezdařů
Skokani na lyžích nemají v Nizozemí právě nejlepší podmínky. Dosud zde byl vybudován jediný můstek s konstrukčním bodem 24m, ten však byl v roce 2004 zbořen. Mimo to tu skoky nepatří ani k nejpopulárnějším sportům, a tak se Nizozemská lyžařská federace snaží rozšířit skokanskou základnu sportovci z jiných sportovních odvětví, což dokládá sedmnáctiletý rodák z Barneveldu Oldrik van der Aalst. „Začínal jsem se sjezdovým lyžováním. Pak jsem dostal dopis od nizozemské federace, v němž se mě ptali, jestli nechci zkusit skoky na lyžích, protože neměli dostatek skokanů. Zkusil jsem to a moc se mi to líbilo. Ukončil jsem kariéru sjezdaře a začal tu skokanskou.“
To, že to v Nizozemí myslí se skoky vážně a nábor nových závodníků nepodceňují, potvrzuje i čtyřiadvacetiletá Wendy Vuik z Rotterdamu: „Nizozemská lyžařská federace organizuje talentové dny dětí, které se chtějí zapojit do týmu a jet trénovat s družstvem do Německa.“
Tréninkovou základnou je Německo, van der Aalst žije v Rakousku
Nizozemské království s průměrnou nadmořskou výškou 10 m n. m skokanům nemůže nabídnout ty nejlepší podmínky k přípravě, proto musí šest aktivních reprezentantů (z toho dvě ženy) registrovaných u Mezinárodní lyžařské federace za tréninkem vycestovat do zahraničí. Která země je druhým domovem většiny nizozemských závodníků prozradila jednička týmu, Wendy Vuik: „Většinou trénujeme v Německu.“
To Oldrik van der Aalst využívá jiných možností: „Teď žiji v Rakousku, chodím na Lyžařské gymnázium ve Stamsu, což je nejslavnější lyžařská škola na světě, kam chodily i legendy jako Schlierenzauer a Kofler. Takže podmínky mám velmi dobré,“ těší mladého Nizozemce.
Dobrou práci u Nizozemců odvádí Rakušan Arthur Pauli
Reprezentace mužů, respektive věkem spíše juniorů, si připsala v minulé sezoně významné milníky. Trojice Oldrik van der Aalst, Ruben de Wit a Lars Antonissen dosáhla poprvé na body v Kontinentálním poháru a získala tím právo ke startu ve Světovém poháru. Zásluhu na tom má jistě i bývalý rakouský reprezentant a teprve třiadvacetiletý trenér. „Máme dva výborné trenéry, u žen Bastiana Tielmanna a u nás Arthura Pauliho,“ pochvaluje si Oldrik van der Aalst.
Tielmannova svěřenkyně Wendy Vuik se mezi širší ženskou špičkou pohybuje již od roku 2008. Jako jediná nizozemská skokanka sbírá pravidelně body ve Světovém poháru. „Není tak zábavné, když člověk cestuje sám. Ale na druhou stranu vím, že je dobré mít chvilku sám pro sebe. Nejdůležitější to je předtím, než jdu na můstek,“ hodnotí Vuik fakt, že ji zatím na většinu závodů nedoprovází žádná týmová kolegyně. Jen občas ji doplní dvacetiletá Lara Thomae.
Foto: Oldrik van der Aalst a Ruben de Wit (autor: Vendula Bittnerová)
Vuik se soustředí na premiérové OH, muži myslí na letní GP
Reálnou šanci stát se první nizozemskou skokankou na Zimních olympijských hrách v Soči má Wendy Vuik. Zůstává však nohama na zemi a uvědomuje si, že ji čeká ještě hodně práce: „Moc bych se chtěla dostat na olympiádu. Ale musím udělat 8 top výsledků ve Světovém poháru a to bude velmi těžké.“
Tým mužů na olympijskou účast nemyslí a priority hledá jinde. „Na Soči nemyslíme, ale pravděpodobně budeme startovat v letní Grand Prix,“ uzavírá Oldrik van der Aalst.
Hlavní foto: Wendy Vuik (autor: Vendula Bittnerová)
