závody

Rakušan Stefan Kaiser odstartoval svou letní sezónu dvojnásobným vítězstvím v Letním FIS poháru – FIS Cupu 2006. Po pátečním večerním vítězství zopakoval svůj triumf na můstku K 65 m (HS78) v Bischofshofenu i v sobotu dopoledne 1. července 2006. Nejlepší z Čechů – Petr Ermis z TJ Frenštát p.R. obsadil 3. místo.

Známý rakouský skokan Stefan Kaiser vyhrál první závod letošní letní série letního FIS Poháru – FIS CUPU, který se uskutečnil pátek 30. června 2006 večer na můstku HS 78 v rakouském Bischofshofenu. Nejlepší z český skokanů Petr Ermis z TJ Frenštát p.R. obsadil pěkné 5. místo.

Prvním závodem letní sezóny 2006 na Slovensku byl v sobotu 24. června 2006 již 22. ročník mezinárodních závodů ve skoku na lyžích „O pohár města Banská Bystrica“. Na můstcích s umělou hmotou v areálu Žlté Piesky startovalo 52 slovenských, českých a polských skokanů včetně juniorského reprezentačního družstva ČR.

První letošní závody letní skokanské sezóny na Moravě uspořádal lyžařský oddíl TJ Sokol Kozlovice v pátek 23. června 2006 na můstcích K = 9 a K = 18 m s umělou hmotou ve svém lyžařském areálu v Kozlovicích v rámci XVIII. ročníku Beskydského turné žáků ve skoku na lyžích, ve kterém startovalo 82 skokanů a skokanek z České republiky a Polska.

V polském Zakopanem se 17. června uskutečnily závody s mezinárodní účastí o Pohár Doskonalego mleka, firmy, jež sponzoruje několik polských skokanů, ale třeba i Fina Veli-Mattiho Lindströma. Závodilo se na čtyřech můstcích HS 134, HS 94, HS 75 a HS 38 – výsledky uvnitř článku.

Nahlédněte do kalendáře letních závodů v České republice a naplánujte si výlet za skoky na lyžích (SL) a severskou kombinací (SK) i během letního období.

Hned první den pod můstky v Planici se stal pro české barvy dnem velmi významným. Jakub Janda se totiž po skončení dnešního závodu stal historicky prvním Čechem, který získal kříšťálový globus pro celkového vítěze Světového poháru. Svým letošním vítězstvím ukončil dvouleté kralování Janneho Ahonena.

Jakub Janda dokázal to, co žádný český skokan před ním. Stal se vítězem celkového hodnocení světového poháru. K definitivní jistotě mu stačilo dnešní 29 místo. Jeho největší konkurent Janne Ahonen totiž skončil jedenáctý.

Tento víkend čeká všechny milovníky klasického lyžování a především skoků na lyžích letecký svátek. Už se stalo tradicí, že Světový pohár vrcholí leteckým kláním na můstcích v Planici, a jen zřídkakdy se tento vrchol neozdobí pokusem o překonání dosavadního leteckého rekordu.

Předposlední závod Severského Turné se konal na olympijských můstcích v Lillehameru a byl zcela v režii mladého Rakušana Thomase Morgensterna. Ten se dnes mohl, přibližně po 38 měsících od jeho prvního vítězství ve Světovém poháru, radovat podruhé. Olympijský vítěz z velkého můstku předvedl nejdelší skok 1. kola (138 m), díky kterému si vybudoval velmi dobrý náskok do dalších bojů o první pozice.

Kvalifikace pro páteční třetí závod Severského turné se na olympijském můstku v Lillehammeru odehrála zcela v režii dvojice Andreas Küttel a Thomas Morgenstern. Jakub Janda se rozhodl šetřit síly na hlavní závod a do kvalifikace nenastoupil.

Severské Turné se přehouplo do své druhé poloviny, a to pro závodníky neznamená nic jiného než přesun do Norska. Tam je čekají zbylé dva závody Turné a zároveň jedny z posledních závodů této sezóny.

Thomas Morgenstern je nejen králem olympijských her, ale i králem kvalifikací letošního Severského turné. Po pátečním triumfu v kvalifikaci v Lahti dokázal svou výbornou formu proměnit i ve vítězství v Kuopiu. Na první místo ‚Morgiho‘ vynesl skok dlouhý 128,5 metru. Druhý skončil Björn Einar Romören z Norska, třetí pak Polák Adam Malysz.

Již dnes v podvečer čeká na skokany další část Severského Turné. Kvalifikace do závodu v Kuopiu. Ta se ovšem bude muset obejít, stejně tak jako úterní hlavní závod, bez druhého muže Světového poháru, Janneho Ahonena. Bodový náskok Jakuba Jandy na prvním místě tak opět o něco naroste.

Dnes odpoledne byl v Lahti na programu individuální závod. Tomu nepřálo počasí stejně tak jako včerejšímu závodu družstev. Dokonce by se dalo říci, že situace byla ještě horší než včera. Na začátku závodu totiž rychlost větru místy dosahovala až k 5ti m/s. Kvůli tomu se v průběhu 1. kola snižoval nájezd a prvních 19 závodníků muselo na věž ještě jednou.

Po téměř čtyřtýdenní pauze se opět rozjel kolotoč světového poháru. Dějištěm prvního poolympijského zápolení, závodu družstev, bylo finské Lahti. Kvalifikace pro nedělní individuální závod, která byla na programu již včera, byla nejenom jakýmsi extra tréningem pro skokany, ale také „pomůckou“ pro trenéry, kteří měli za úkol vybrat ze svého týmu tu nejlepší čtveřici závodníků.

Téměř dva týdny uplynuly od posledního závodu – olympiády v Turíně a skokané se vrací do zajetých kolejí. Čeká na ně skandinávské Turné čtyř můstků. V rozmezí osmi dní se konají čtyři závody jednotlivců.

Mezera mezi závody Světového poháru umožnila uspořádat některé domácí šampionáty. Bojovalo se v polském Zakopanem, kde byl jednoznačným favoritem Adam Malysz – očekával se tedy boj jen o druhé a třetí místo. Dále v norském Heddalu na středním můstkum, protože na velkém můstku se v Norsku rozdělovaly medaile již na konci ledna. Tenkrát vyhrál B. E. Romoeren před Tommym Ingebritsenem a Larsem Bystoelem. A nakonec bylo na programu i Mistrovství České republiky.

Ani 1. kolo v závodě na můstku K-140 nepřineslo pro české barvy vidinu na medaili. Na můstku se představilo kvarteto ve složení Ondřej Vaculík, Borek Sedlák, Jan Matura a Jakub Janda. Trenér Bajc tentokrát nechal „sedět“ Jana Mazocha.

Kvalifikace na jeden z vrcholů her, skoky na velkém můstků, nepřinesla žádné překvapení. S postupujícím časem rostla kvalita závodníků a úměrně s tím i délka skoků. Na postup stačilo překvapivě skočit kolem 105 metrů. Tuto hranici k naší radosti překonali všichni čeští reprezentanti. Ondřej Vaculík se umístil 46. za 107,5 metru, stejnou délku předvedl i Jan Matura a skončil 45. Dobře si počínal Borek Sedlák a skokem dlouhým 111 metrů se zařadil na 35. místo.

První kolo olympijského závodu přineslo jen pár překvapní. První z nich bezpochyby „propad“ Jakuba Jandy, který po skoku na 99 m obsadil 18. pozici. Nepostup olympijského vítěze ze Salt Lake City 2002 Simona Ammanna do 2. kola a vedoucí muž po 1. kole Rus Dmitry Vassiliev.

Jednou jsi nahoře, jednou dole. Ve znamení tohoto přísloví se nesla olympijská soutěž skokanů na středním můstku. Včera jistě nebylo do zpěvu norskému trenérovi Mikovi Kojonkoskimu. Jeho „oblíbenec“ Sigurd Pettersen, závodník který od svého triumfu na Turné 4 můstků 2004 marně hledá formu, poněkolikáté dostal od finského trenéra důvěru. Pettersen zklamal.

První olympijský den proběhla v Pragelatu kvalifikace ve skocích na lyžích do prvního kola. Z našich závodníků nastoupila plná čtveřice. Bohužel se nijak rapidně nezadařilo a tak se žádný z našich neumístil v první desítce.

Do posledního závodu před ZOH v německém Willingenu se kvalifikovali všichni čeští reprezentanti. Jak Jakub Janda, jenž měl jako lídr světového poháru účast jistou, tak i Jan Matura, Borek Sedlák a Ondřej Vaculík. Již zkušební kola potvrzovala letecký charakter můstku, kdy se skákalo daleko za 140 metrů. Při neúčasti polského týmu bylo startovní pole poněkud prořídlé a do kvalifikace nastoupilo pouhých 54 skokanů.

Po 35ti letech to opět Češi dokázali. Respektive jeden z nich. Jakub Janda. A jeho trenér Vasja Bajc. V roce 1971 to dokázal Jiří Raška. Další generace se dočkala spousty úspěchů, ale celkového vítězství v Turné nikoliv. Poslední léta byl český skok dost zatracovaný, alespoň z mého pohledu. A teď konečně můžeme říct, že to čekání stálo za to.

Nevídané drama přinesl letošní ročník skokanského turné. Celá soutěž připomínala šachovou partii, kdy se ofenzíva přelévala ze strany na stranu a nakonec skončila patem. Zatímco v šachách je remíza poměrně obvyklá, na turné se urodila poprvé v historii.

První část čtyřdílného puzzle jménem Turné čtyř můstků je zaplněna. Oberstdorf patřil triu Ahonen, Ljökelsoy a Janda. Příznivcům skokanského sportu toto pořadí určitě něco připomene. Ano. Fin, Nor a Čech si připsali stejná umístění na stejném můstku jako při minulém mistrovství světa. Pořadí na stupních vítězů je asi jediné, co obě obestdorfská představení spojuje.