Uhrmann spekuluje nad koncem i juniory

Nezdá se. Ale německý tým je v ohrožení. Ačkoliv zažil v posledním roce a půl obrození s příchodem „osvíceného“ trenéra Wernera Schustera. Drží jej totiž veteráni, skokané přes třicet. Jako třeba Michael Uhrmann. A právě ten v rozhovoru pro německé am-sonntag.de připustil: „Máme spoustu mladých skokanů, ale ti ještě nedosahují světové úrovně.“ Přitom zrovna Uhrmann, solidní německá opora, uvažuje o skokanském finiši, v březnu možná skončí.

Skokanské hodiny tikají. Michael Uhrmann oslavil v půli září jedenatřicetiny. K tomu druhé dítě na cestě… A ne každý je Janne Ahonen, který se za podobných osobních okolností ke skokům naopak vrací. Uhrmann naťukl téma odchodu během rozhovoru s dvojicí německých redaktorů vlastně „jen náhodou“. „Bylo příhodné,“ začal, „že jsem si dal na jaře delší pauzu a začal s přípravou později, abych mohl celou mou poslední olympijskou sezonu – a možná mou poslední sezonu vůbec – po fyzické stránce zvládnout.“

Poslední sezonu? zeptali se lehce zděšeně redaktoři z am-sonntag.de. Uhrmann je tedy uchlácholil: „Už jsem dříve říkal: skáču do roku 2010. A na jaře si chci spolu s trenéry a rodinou zvážit, jestli skákat ještě další rok – nebo nikoliv.“ Předvedl realistický pohled na věc: „Krom radosti ze skoků je důležitá ještě jedna otázka: Můžu ještě skákat na úrovni těch nejlepších?“

Foto: typické složení Němců posledních let (zdroj: michael-uhrmann.de)

A k tomu ta rodina. S manželkou Heidi už mají dceru Leni, v říjnu se navíc narodí do rodiny policejního strážmistra německé Bundespolizei druhý potomek. „Jestli to bude kluk nebo holka, to si ale necháme pro sebe,“ zahrál na tajemnou notu další ze „skokanů v očekávání“. Podzim bude plodný i pro Nora Anderse Bardala. Zanedbatelná drobnost, přec něco, co může také převážit v rozhodování: „Nemám bohužel čas na nějaké oslavy narozenin, jsem v plném tréninku. Mé narozeniny jsme jen trochu oslavili v našem malém rodinném kruhu.“

Mladí neumí vyskákat body

Minimálně půlrok však bude muset malého Uhrmánka přebalovat pouze paní Uhrmann, Michael má před sebou ještě jinou výzvu. Olympiádu ve Vancouveru. „Hry jsou pro mě obrovskou motivací. Proto, že jsem se jich už dvakrát účastnil,“ naráží na bilanci 1:1. „Jednou to byl můj největší úspěch,“ připomíná týmové zlato ze Salt Lake City 2002. Versus Turín 2006 a únik bronzu o pouhých 5 desetin bodu „- můj nejhořčí zážitek,“ tituluje.

„Teď mám ještě jednu šanci na olympijskou medaili.“ Ale nepopírá, že: „nejsme v týmu už žádní mladíci. Bude to tedy těžší, než tehdy v roce 2002.“ Před osmi lety! Dvojnásobný juniorský šampión a juniorský mistr světa již z roku 1995 tuší obtíže právě mezi nynějšími juniory.

„Máme velké množství skokanů mezi 17 a 21 lety. Ti skákají všichni dobře, ale světové úrovně ještě nedosahují,“ polemizuje Uhrmann nad německými mláďátky. „Přirozeně je to velký problém, protože tím můžeme ztratit i startovní místa. Už jsme ztratili během loňské sezony dvě místa v kvótě, protože ti mladí nevyskákali důležité body. Trenér Werner Schuster zmenšil po GP manšaft na šest míst. A podle toho teď pojedeme v zimě.“ Je ale jasné, že než vyrostou němečtí junioři v konkurenceschopné borce, může se německá špička mezitím rozutéct do důchodu. Anebo ty bačkory ještě na chvíli odložit zase zpátky ke krbu…

Zdroj: am-sonntag.de
Hlavní foto: Michael Uhrmann (zdroj: michael-uhrmann.de)