zajímavosti

Čas plyne jako voda a olympiáda ve Vancouveru se nám pomalu blíží. Už jen pouhých 57 dní a dvoumilionový Vancouver začne lákat sportovní nadšence, ale hlavně sportovce! Bydlet v tomto městě je snem mnoha lidí, ne jen Kanaďanů. Třetí největší metropole Kanady bývá pravidelně vyhodnocována na předních příčkách v anketách „Kde byste chtěli bydlet“. Vancouver je největším městem Britské Kolumbie, ne však hlavním. Nachází se v krásném okolí hor i oceánu.

Během druhé světové války se měly konat jak letní, tak i zimní olympijské hry. Jelikož olympijské hry jsou svátkem míru a klidu zbraní, musely být zrušeny. V roce 1940 se měly zimní olympijské hry konat v japonském zimním středisku Sapporo. Sapporo se však dočkalo, když zimní olympiádu pořádalo v roce 1972. O čtyři roky později se měli sportovci utkat v Itálii v Cortině d’Ampezzo. Bohužel kvůli stále probíhající světové válce byly hry zrušeny. Ovšem i Cortina se dočkala. Zde se konala zimní olympiáda v roce 1956.

První olympijské hry se konaly ve známém zimním středisku ve Francii v Chamonix. Zpočátku se ovšem nejednalo tak doslova o olympijské hry. MOV mělo v roce 1921 zasedání v Laussane, kde rozhodlo, že Chamonix uspořádá tzv. Týden zimních sportů. Tak se tento sportovní svátek jmenoval až do doby, kdy byly zavedeny zimní olympijské hry.

Mimosezonní skokanskou pauzu jsme na stránkách skoky.net letos „krátili“ letní rozhovorovým koktejlem s předními českými skokany, skokankami a trenéry. Čekání na olympijský únor bychom chtěli čtenářům také ozvláštnit a zpříjemnit. Po celou zimní sezonu proto pro vás budeme připravovat trojici speciálů.

„Zkusíme pustit sněhová děla,“ řekl pro server Idnes.cz Josef Slavík, šéf harrachovských můstků. Předpověď počasí totiž slibuje na příští noci v Harrachově teploty klesající k minus dvěma až třem stupňům Celsia. Pro příští týden však meteorologové předpokládají oteplení, pro příští čtvrtek denní teploty dokonce okolo 7 stupňů Celsia. „Objektivně to proto (se závody) vypadá špatně. Je to smutné,“ dodal Slavík.

Pouhý den zbývá do zahájení zimní sezony 2009/2010. Zatímco budete odpočítávat poslední hodiny do startu oficiálního tréninku na kuusamském můstku, zavzpomínejte na loňskou zimu. Famózní Turné, domácí mistrovství světa a premiérový ročník týmového závodu.

Harrachovské můstky se na několik hodin poprvé rozsvítily. Generální zkouška nově zbudovaného umělého osvětlení proběhla na Čerťáku ve středu 18. listopadu. „Všichni jsme s napětím očekávali, jak samotné rozsvícení všech sedmi stožárů plus obou nájezdů dopadne,“ vypráví na stránkách skiflying-harrachov.cz starosta Harrachova Tomáš Ploc. „Rekonstrukce osvětlení areálu našich velkých můstků byla bezesporu nejvýznamnější investicí za posledních uplynulých let v Harrachově.“

Skoky nebo lety na lyžích pro každého po celý rok? Ano, to je možné. Takovéto speciální skokanské zařízení pro odvážlivce se již vyskytuje na německém území a realizace dalšího v rakouském Höhnhartu je již v plném proudu. Fanoušci si mohou díky těmto zajímavým projektům zkusit na vlastní kůži adrenalin a pocit, jaký mají jejich oblíbenci při skoku.

Rakouští skokané se možná objeví i na jiných televizních kanálech než sportovních. Tirolský online deník tt.com oznámil, že je v plánu natočit film o rakouském národním skokanském týmu. Rakousko je lyžařskou velmocí a skoky na lyžích jsou velice populární. Domácí fanoušci tedy jistě ocení snahu přiblížit jim nelehký život jejich oblíbenců. Bude to také jedinečná možnost vidět skokany jinak než soustředněné na skoky při přenosech ze závodů.

Zaplatíte pár eur, projdete turniketem a octnete se ve skokanském světě. Před vámi se rozevře fascinující architektonický skvost Bergisel a impozantní kotel pro 30 tisíc diváků. Vyvezete se v kabince pozemní lanovky a na vyhlídce můstku oněmíte pohledem na Alpy, i v létě zasněžené. Jen si postesknete, že tomu chybí skokan. Že Turné je ještě daleko. A pak se pod vámi znenadání prořídí plachtící odvážlivec…

V Erzurumu, ve východním Turecku, bylo postaveno ultra-moderní skokanské středisko. Důvod? Zimní univerziáda, která se zde bude konat v roce 2011. Studenti z celého světa budou soutěžit v alpském lyžování, běžeckém lyžování, skocích na lyžích a dalších disciplínách. Pořádání univerziády je velkým pokrokem v rozvoji lyžování v Turecku.

Každý se těší do Zakopaneho. Když se zeptáte kteréhokoliv skokana, zmíní jako svůj oblíbený můstek ten domovský a pak ještě prohodí: A Zakopane, tam je skvělé publikum. Jak je to se Zakopanym a Čechy? Už v Courchevelu Roman Koudelka prohlašoval: „Těším se na závody v Zakopanem.“ Jakub Janda zas na můstku Wielka Krokiew často trénuje. Ale dobrou pověst Zakopanem haní jeden velký černý puntík. A to nejen českým skokanům a fandům. Pád Jana Mazocha před dvěmi a půl lety otřásl tehdy celým skokanským světem.

POHLEDEM REPORTÉRKY. Nedělní slunečné odpoledne. Většina lidí se chladí na koupališti. Ale najde se i několik desítek, stovek nadšenců, kteří věnují pěkný den skokům na lyžích. A vědí proč… Pro fanoušky je to zážitek na celý život, i když pro závodníky jen „rutinní“ záležitost. Taková byla uplynulá neděle, kdy se konala Velká cena města Lomnice nad Popelkou. A kdo jiný by měl ukázat největší sílu na můstku K70 v Popelkách, než jeho letní rekordman Borek Sedlák?

Nedožité 80. výročí narození frenštátského rodáka, před pěti lety zesnulého akademického sochaře Karla Vašuta, významného severomoravského sochaře, portrétisty a medailéra připadá na čtvrtek 13. srpna 2009. Vedle řady jeho monumentálních sochařských děl, bust, medailí a pamětních desek je jednou z nejznámějších z jeho tvorby pamětní bronzová deska věnovaná olympijskému vítězství frenštátského skokana Jiřího Rašky na ZOH 1968 v Grenoblu, která je umístěna na frenštátské radnici.

Znáte číslo na svého kabelového operátora? Ne? Tak to si kontakt hezky rychle obstarejte. Mohlo by se vám totiž stát, že byste nemuseli vidět některý z přímých přenosů skoků na lyžích. Televizní gigant Eurosport spustil 1. srpna na české „talíře“ stanici Eurosport 2 Bundesliga (pozor, nejedná se o stávající stanici Eurosport 2) a rozhodl se, že některé skokanské závody přesune z tradiční stanice Eurosport 1 na tu novou. A protože vám tento nový program nemusí na satelitu rovnou naběhnout, je nutné, abyste se poradili se svým zřizovatelem o nové odnoži Eurosportu.

NOVINKA NA SKOKY.net On-line přenosy sportovních klání jsou stále častějším doplňkem internetového zpravodajství. Fotbal, hokej,… a proč nesledovat v on-line přenosech také skoky na lyžích? Nesledovat průběh tréninků, kvalifikací i závodů minutu po minutě? Abychom ale s takovou službou přišli, musíme znát názor Vás, čtenářů. A proto hlasujte v naší anketě – dali byste on-line skokanským přenosům zelenou? Nebo to považujete za zbytečnost? Vyjádřete svůj názor jedním kliknutím…

FOTOGALERIE. Po roce se zaplnil přírodní skokanský amfiteátr pod lomnickými můstky. Po roce obhájil výhru na domácím můstku nejsledovanější závodník na startu Roman Koudelka. Lomnická Samohýl skokanská exhibice i po roce nabídla výjimečnou kulisu pro významný mezník dnes již bývalého trenéra Zdeňka Remsu. A znovu po roce nabízíme na skoky.net fotogalerii z této lomnické akce.

Zdeněk Remsa je v českých skokanských vodách pojem. Umocnil to navíc i fakt, že skokům zasvětil celý svůj život a jako trenér působil v Lomnici nad Popelkou až do svých osmdesáti. Snad neustálý pohyb mezi mladými lidmi mu dodával potřebný elán – a láska ke skokům mu nedovolila své místo mezi skočkami opustit. Tedy právě až do té osmdesátky. Již během prosincových oslav svého jubilea Remsa naznačoval, že funkci trenéra popustí mladším. „Přeci jenom, léta se ukazují,“ namítal tehdy Remsa. O půl roku později, na červencové exhibici v domovském klubu, dal trénování nadobro sbohem. Ale že by skokanské prostředí opustil úplně? To snad ani Remsovi nemůže nikdo věřit…

V Lomnici nad Popelkou se v pátek 10.7.2009 konal druhý ročník Samohýl skokanské exhibice v Lomnici nad Popelkou. Exhibice začala skoky těch nejmladších závodníků na můstcích K-6 a K-13. Poté se nám předvedli jedni z našich nejlepších skokanů na můstku K-70, kde nechyběli ani nejlepší „kombiňáci“ v čele s Pavlem Churavým.

O přípravě. O novém trenérovi. O létu. V interview s českými reprezentanty před žhavou letní sezonou a ještě žhavější olympijskou zimou. Až do startu Grand Prix09 vám budeme pravidelně přinášet rozhovory (nejen) se zástupci české skokanské špičky. Roman Koudelka se svým snem o Hawaii, Antonín Hájek a jeho zamilovanost do lyží… A také Čestmír Kožíšek, Borek Sedlák a jiní se představí na našich stránkách.

OBRAZEM: Loňský obrázek: napínavý boj s časem, radost z každého čtverečního metru hmoty položeného na buben libereckých můstků. Letos? Racionální domněnka o tom, že se bude liberecký areál po celou letní sezonu hojně využívat, zatím vyznívá jako nejnaivnější představa. Je začátek června, příprava na léto v samém rozpuku – ve většině skokanských „domech“ vesele cestuje lanovka, na ní klimbají nožkami skokané. Jen Liberec po roce zase připomíná staveniště. Nebo hůř: z libereckých můstků se stává areál duchů.

Na kalendářním kongresu Mezinárodní lyžařské federace která se konala ve dnech 21. až 24. května v chorvatském Dubrovníku byly schváleny konečné kalendáře všech lyžařských disciplin pro nastávající olympijskou sezónu 2009/2009.

Tři sezóny vedl české skokany na lyžích, ale za rok na olympiádě ve Vancouveru jim pokyny z můstku udělovat nebude. Rakouský trenér Richard Schallert už po sezóně v březnu oznámil, že své angažmá u českého týmu končí. Jeho nástupcem se ve středu stal David Jiroutek a Schallert věří, že může slavit se skokany olympijskou medaili.

Po ukončení trenérského působení v českých službách nalezl Richard Schallert, bývalý trenér rakouského B-týmu a také již bývalý trenér českého A-týmu, své nové útočiště u našich sousedů, v Německu. Jeho únik do Německa byl zapříčený již průběhem jeho trenérského působení. V pětačtyřiceti letech bude v Německu trenérem dorostu, hledačem talentů, a převezme i B-tým.

ROZHOVOR: Balí kufry a do toho si přeříkává italská slovíčka. Už je pomalu načase. Trenér Jakub Jiroutek (31) se v polovině května definitivně rozloučí s českým krajem a odjede předávat skokanská moudra národnímu výběru squary azury. Smlouva s Itálií ale přináší i nepříjemnosti. Zatím naštěstí takové, jaké mohou nastat jen na městském úřadě.

David Jiroutek je jedním z horkých kandidátů na post českého šéftrenéra. O jeho osudu se rozhodne v první polovině května. Už teď je ale jisté, že by v případě jeho jmenování nevedla český skok kompletní bratrská dvojice. Dosavadní Davidův asistent u českého B-týmu, Jakub Jiroutek, totiž přijal nabídku spolutrénovat v Itálii. Bratra Davida teď Jakub vymění za bývalého italského skokana Roberta Cecona, se kterým se pokusí dovést italský národní tým k uspokojivému výsledku na Olympijských hrách ve Vancouveru.

Mezinárodní lyžařská federace připravuje další změny. Kromě toho, že budou moci skokané promlouvat do postavení nájezdového okna, příjde možná pro pro méně úspěšné skokany, kterým se v závodech SP nedaří atakovat nejpřednější příčky, spása v podobě finančních odměn. Pro nejlepší skokany příjde naopak studená sprcha.

Během pauzy mezi zimní a letní sezónou nejsou sice pohárové závody, ale svět skoků na lyžích nespí. Za posledních několik dní se událo několik událostí, které stojí za zmínku. Fin Mika Kojonkoski chystá změny, které by měly pomoci dostat se jeho svěřencům opět do výšin, na které jsou zvyklí. To jiný Fin Arttu Lappi rekapituluje posledních několik týdnů, měsíců a přemýšlí o budoucnosti. V Německu modernizují Vogtland Arena v Klingenthalu na podnět FIS.

Nejen skoky na lyžích baví a naplňují tyto čtyři chlapíky, také hudba je důležitou součástí jejich života. Největší oblibu si Finové Ville Kantee, Olli Happonen, Jarkko Saapunki a Jussi Hautamäki v průběhu let získali v zemích zaslíbených skokům na lyžích jako jsou Německo, Polsko, Rakousko, Finsko, Švédsko a Norsko. U nás ulpěli v podvědomí snad jen nejskalnějších fanoušků.

Po ne zrovna nudných letech ve Vikersundu se v komentářích vykrystalizovala zajímavá diskuze na téma nebezpečnosti letů ve velkých vzdálenostech. O týden později na ni navázaly otázky, zda bylo nutné markantní snižování během závodů na konci sezony v Planici. Vždyť mohl být pokořen světový rekord! Jenže s leteckým uměním není lehké pořízení a každé daleké představení s sebou nese reálnou vidinu držkopádu. Proč je každý metr navíc na mamutech tak ošemetný, se pokusil objasnit Pavel Mikeska.

Richard Schallert nemá důvod zůstávat, naopak Jakub Janda našel v uplynulé sezoně chuť do další etapy své skokanské kariéry. A dva podobné protiklady protínají vlastně celou českou sezonu 2008/09. Rub mince vypráví o nadějném ataku prvního pódia v SP od roku 2006, nejlepším týmovém výsledku na světové akci za poslední roky a vynikajícím druhém místě Lukáše Hlavy v celkovém hodnocení Kontinentálního poháru. Líc ale připomíná hořkost vánoční tahanice o reklamní plochy, nevyrovnanost naší reprezentace a hnilobný odér, převalující se neustále ve skokanské atmosféře české kotliny. Sumarizace začíná.

NEUVĚŘITELNÁ TRADICE VÍTĚZ GP=SP. Třikrát se stalo a každý si myslel – třikrát a dost. Když Gregor Schlierenzauer vyhrál Grand Prix 2008 a vtipkoval, že by se „tradice“ zase mohla opakovat, možná ani on sám nemyslel na souvislost jinak než v žertu. Že by vítěz letní obdoby Světového poháru pozvedl o půl roku později nad hlavu Křišťálový glóbus už počtvrté za sebou? To by byla přece nepředstavitelná náhoda! Ale jo, stát se může, březen 2009 to potvrzuje. Výjimka neexistuje, pravidlo platí. To aby se tedy příští Křišťálový glóbus začal brousit už s předstihem. Vlastně už by se mělo začít teď, říjnové finále Grand Prix 2009 je tu jak na koni…

ROZHOVOR. Chlap jako hora, ale s příjemným vystupováním a hřejivým přístupem. Když však Vasja Bajc na Jakuba při tréninku zařve, můstek se musí zákonitě otřásat v základech. Takový je muž, na kterého nedá vítěz Turné čtyř můstků a Světového poháru 2005/06 dopustit. První sezona obnovené spolupráce se mezi ním a Jandou chýlí ke konci a oba si začínají lámat hlavu nad slovem budoucnost. Pokud ale další spolupráce vyjde, Slovinec Bajc nevylučuje, že by se Jakub Janda vrátil zpět mezi nejlepší šestici světového skoku.

ROZHOVOR. Václav Kraml není ani závodníkem, ani členem jury, přitom má na skokanských závodech nezastupitelnou roli. Je stylovým rozhodčím. Už patnáct let objíždí jako mezinárodní skokanských „arbitr“ světové akce a nyní prožívá vrchol své kariéry – rozhodcuje na mistrovství světa, pořádaném na domácí půdě. Soudcem z povolání ale není, práce rozhodčího dělá jako koníček. V „obyčejném životě“ pracuje ve stavební firmě.

Mistrovství světa, to nejsou jen opakující se cykly trénink – závod – regenerace. V mezidobí se najde spousta volného času. Zvlášť na tak dlouhém podniku, kterým dvoutýdenní MS je, se už po několika dnech začíná vkrádat „dlouhá chvíle“. „Hlavně je tady na mistrovství pěkná nuda,“ neodpustí si jízlivou poznámku Roman Koudelka. „Chodíme do haly na volejbal,“ nadhodí příklad Lukáš Hlava. Ale Koudelka dopoví: „Jo, občas jdeme na chvíli do haly, ale je to tam těžký,“ naráží na organizaci.

„Chováš se jak mistr světa“ je poznámka urážlivého typu. Ale být skutečným „mistrem světa“ ve svém oboru, to je naopak meta nejvyšší. Když se stal v sobotu večer Wolfgang Loitzl mistrem světa na středním můstku, málem se mu štěstím roztrhlo srdce a mimické svaly nestačily vydýchat permanentní úsměv. Na MS v klasickém lyžování jde skutečně o cíl, o jehož dosažení sní každý sportovec. A mít ve své zemi rodáka, který na mistrovský titul dosáhne, to se pak dme hrdostí a pýchou hruď celého národa. Z mistrovství světa se stal opravdový fenomén, který dokáže zasáhnout každého.